Problém přehlcování informacemi a kognitivní disonance strmě narůstá. Je to nevyhnutelný důsledek digitalizace, automatizace a možností snadného vytváření, sdílení a šíření informací kýmkoliv o čemkoliv. Tento problém omezuje schopnost člověka kontrolovat a řídit důležité procesy v reálném čase a ohrožuje i stabilitu a soudržnost společnosti. Jsme schopni se s těmito problémy vyrovnat? Jaká jsou řešení?
Odpovědi od expertů z oblasti vývoje nových technologií, umělé inteligence, byznysu, neurovědy, sociálních médií a filosofie zazní právě na této konferenci.
Mezi hlavní okruhy témat přednášek bude patřit:
Konference by se měl zúčastnit každý, kdo je odpovědný za tvorbu strategií vývoje, aplikace a regulace technologií, jejichž využití či zneužití závisí na kognitivních schopnostech člověka.
08:00 - 09:00
Registrace, prezentace partnerů
09:25 - 09:45
Význam a trendy přelomových technologií v obraně a bezpečnosti
Bohuslav Přikryl, CSG
09:45 - 10:05
Principy zodpovědné implementace AI aplikací v rámci NATO
Miroslav Nečas, TOVEK
10:05 - 10:25
Stav regulace AI v EU a ČR
Radim Polčák, Masarykova universita
10:25 - 10:45
Jak se poučit zkušenostmi z letectví a jiných oborů pro regulaci AI
Jiří Karpeta, Robodrone
10:45 - 11:05
Kávová přestávka
11:10 - 11:30
Jakou revoluci přineslo GenAI
Marek Bražina, Google Cloud
11:30 - 11:50
Jakým způsobem člověka klame mozek
Ivan Zelinka, TUO VŠB
11:50 - 12:10
Etika autonomních robotů? Blížíme se k AGI?
David Černý, Ústav státu a práva
12:10 - 12:30
Možnosti a meze rozhodování člověka
Tomáš Nikolai, FF UK
12:30 - 12:50
Syntéza našeho občanství tří měst: Atén, Jeruzaléma a Silicon Valley
Martin Kvapilík, TOS Hulín
12:50 - 14:20
Buffet oběd
14:25 - 14:45
Vnímáním vizuální informace - stroj vs. člověk, neuromorfické inženýrství
Jan Antolík, MFF UK
14:45 - 15:05
Jak může rozšířená realita od základu změnit naše vnímání světa
Ondřej Barva, Pocket Virtuality
15:05 - 15:25
Jak skutečná je virtuální realita
Lukáš Hejtmánek, NÚDZ
15:25 - 15:45
State-of-the art ve využití AI pro zvyšování lidského potenciálu
Jan Tyl, Alpha Industries
15:45 - 16:05
Kávová přestávka
16:10 - 16:30
Jak dokážeme slyšet i to, co nikdo neřekl
Kateřina Chládková, FF UK a psychologický ústav AV ČR
17:10 - 17:30
Využití AI pro personifikaci manipulace
Josef Šlerka, Studia nových médií FF UK
17:30 - 18:00
Závěrečný networking pro účastníky veřejné části - číše vína
18:00 - 18:45
Formulace oblastí spolupráce s bezpečnostní komunitou státu
Doprovodná akce AFCEA - PANELOVÁ DISKUSE
18:45 - 19:30
Závěrečný networking - číše vína
Mgr. Jan Antolík, Ph.D. je výpočetní neurovědec působící v Praze, kde vede skupinu Computational Systems Neuroscience na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Jan Antolík získal doktorát na University of Edinburgh, a po následném působení jako post-doc na University College London a CNRS ve Francii, se vrátil zpět na svou alma mater - Karlovu Univerzitu. Jeho hlavním výzkumným zájmem jsou systémové neurovědy, zrakový systém, smyslové kódování a protetická obnova smyslů. Snaží se pochopit, jak se vizuální informace transformují při průchodu různými fázemi vizuálního zpracování, aby se z nich vytvořilo to, co vnímáme jako každodenní vizuální vnímání světa. V poslední době se stále více zaměřuje na aplikaci tohoto základního výzkumu na problematiku navrhování budoucích neuro-protetických systémů pro obnovu zraku.
Ondřej Barva se 15 let věnuje rozvoji mezinárodního obchodu, specializující se na japonské společnosti. Mezi jeho největší úspěchy patří rozšíření japonské výrobní technologie u evropských automobilek, či dohled nad zprovozněním čistění reaktorů u nové ropné rafinérie v Saúdské Arábii. Po dlouholeté zkušenosti se strojařským prostředím se rozhodl propojit ho se svým zájmem o moderní technologie a více jak dva roky spolupracuje se společností Pocket Virtuality na rozšíření augmentované reality v industriálním prostředí. Díky svým zkušenostem na projektech v tomto složitě se rozvíjejícím prostředí působí jako konzultant v různých projektech od umění po sériovou výrobu.
PhDr. David Černý, Ph.D. je vědecký pracovník Ústavu státu a práva AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR. Věnuje se aplikované etice, filosofii a etice AI a robotiky. Je autorem celé řady publikací, např. The Principle of Double Effect: A History and Philosophical Defense (Routledge, New York 2020, 2022) či Autonomous Vehicle Ethics: The Trolley Problem and Beyond (s R.Jenkins, T. Hříbek, Oxford University Press 2022). Je členem Young Academy of Europe, International Association for Computing and Philosophy a dalších, na Ministerstvu dopravy vede Etickou komisi pro posuzování otázek spojených s propojenou a autonomní dopravou. Je spoluzakládajícím členem Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (www.cevast.org).
Plk. gšt. Ing. Radek Haratek, M.S. je profesionálním vojákem, více než 20 let působil u Speciálních sil Armády České republiky, v současnosti je zodpovědný za budování schopnosti AČR v kybernetickém prostoru a informačním prostředí. Zabývá se implementací moderních technologií do armády, jeho hlavní oblastí zájmu je využití umělé inteligence na podporu rozhodování, kybernetické obrany a automatizaci dílčích činností.
Mgr. Lukáš Hejtmánek, Ph.D. je psycholog zkoumající kognitivní stránky virtuální reality - jak lidé vnímají virtuální světy, jaké si z nich odnášejí informace a do jaké míry jsou zážitky z virtuální reality srovnatelné s těmi, které prožíváme ve skutečném světě. V současné chvíli působí v Národním ústavu duševního zdraví, Psychologickém ústavu Akademie Věd a na Fakultě Humanitních studií Univerzity Karlovy, kde vede skupinu Cyberspacelab.
RNDr. Jiří Hynek je český manažer, politik a ekonomický diplomat v obranně-bezpečnostním sektoru, vedoucí delegace České republiky při Poradní skupině NATO pro průmysl (NATO Industrial Advisory Group) a od roku 2011 prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky.
Kateřina Chládková, PhD. je vedoucí vědeckou pracovnicí na Psychologickém ústavu AV ČR a odbornou asistentkou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vede výzkumnou skupinu SPEAKINlab, která se zabývá řečovou kognicí, zejména výzkumem jazykového učení a sociálními aspekty verbální interakce. Cílem jejího výzkumu je popsat mechanismus, který umožňuje člověku najít strukturu v aktuálním jazykovém prostředí a porozumět mluvené zprávě, a identifikovat faktory, které řečové učení a porozumění podporují nebo naopak znesnadňují. Zkoumá, jak vznikají řečové halucinace, jak vědomé či nevědomé modifikace jazyka ovlivňují postoje ke komunikačnímu partnerovi, jak dokážeme slyšet i to, co nikdo neřekl.
Ing. Jiří Karpeta, MBA svoji praxi začínal jako vývojář a následně vedoucí divize vyrábějící ERP systém #3 na českém trhu. Následně působil v Microsoftu, kde se věnoval technické evangelizaci napříč několika technologiemi a zákaznickými segmenty. Jeho vášeň pro nové technologie ho přivedla do společnosti Robodrone Industries, kterou v roce 2013 spoluzaložil. Posláním firmy je vytvářet těžké drony, které se snadno ovládají a lze je plně integrovat do několika průmyslových scénářů. Nejnovější vývoj umělé inteligence odemkl úžasný potenciál dronů nebo robotických systémů obecně, zejména pokud jde o autonomní operace. Zároveň však vyvolal mnoho obav ohledně bezpečnosti a řízení takových systémů. Je tedy naléhavou výzvou pro nás a všechny v oboru najít vhodný způsob, jak budoucí autonomní systémy navrhovat a řídit.
Mgr. Ing. Martin Kvapilík FEng. vystudoval technickou kybernetiku na FE VUT v Brně, teologii na CMTF UP Olomouc a architekturu složitých systémů na MIT. Je manažerem kvality a IT ve strojírenské skupině TOSHULIN, členem Inženýrské Akademie ČR a mezinárodní Society of Catholic Scientists. K jeho zájmovým tématům patří problém duše-tělo, AI a interdisciplinarita filozofie, teologie a systémového přístupu.
Mgr. Kateřina Lesch, Ph.D je absolventkou pražského Matfyzu, ve své dizertační práci se zabývala možnostmi strojové analýzy emocí. Teoretickým otázkám komputační lingvistiky se věnuje na pražské a olomoucké univerzitě, v praxi působí jako manažerka v oblasti datové analytiky a umělé inteligence ve společnosti Deloitte. V rámci svých akademických aktivit i klientských projektů se dlouhodobě věnuje automatickému zpracování přirozeného jazyka a strojovému učení na velkých objemech dat. Má zkušenosti se sémantickou analýzou textů z různorodých domén, od finanční vertikály přes oblast telekomunikací až po analýzu dat ve forenzním vyšetřování.
Mgr. Dita Malečková, Ph. D. vystudovala filosofii a informační vědu na FF UK, přednášela na Studiích nových médií na Univerzitě Karlově a v současnosti působí například na pražské FAMU. Dlouhodobě se zabývá mediální teorií a technologiemi v kontextu umělecké tvorby a dějin filosofie. Od roku 2019 se věnuje neuronovým sítím, o AI píše a přednáší, je spolutvůrkyní projektů Digitální filosof (2019) a Digitální spisovatel (2020-21). Ukázky její práce najdete na webu: https://1url.cz/@ditamorg
Ing. Tomáš Müller pracuje ve vysokých manažerských pozicích a specializuje se na přípravu a realizaci časově a operačně kritických ICT projektů a aplikací pro obranně bezpečnostní segment a kritickou infrastrukturu. Od roku 2016 je prezidentem České pobočky AFCEA. Aktivně se podílí na akcích s cílem zvyšovat schopnosti odborné komunity ve prospěch obrany a bezpečnosti ČR. A to především v oblastech komunikačních a informačních systémů, kybernetické bezpečnosti a obrany, ochrany měkkých cílů a kognitivního válčení.
Ing. Miroslav Nečas, PhD. má více než 15 let zkušeností s aplikací pokročilých technologií k podpoře lidského rozhodování v oblastech obrany, tajných služeb a bezpečnosti. V současné době pracuje na evropském výzkumném projektu PEONEER, zaměřeném na trvalé pozorování Země. Je předsedou pracovní skupiny NIAG SG 279 Protocols and Standards to certify Applications using AI within NATO. V minulosti vedl tým pro analýzu velkých dat a AI v rámci studie NIAG SG 252, která se zaměřovala na nové a disruptivní technologie v kontextu rozvíjejících se mocností. Je členem rady ředitelů české pobočky AFCEA.
doc. Mgr. et Mgr. Tomáš Nikolai, Ph.D. je klinický psycholog a neuropsycholog, je docentem Lékařské psychologie a vedoucím Katedry psychologie FF UK. Spolupracuje s Neurologickou klinikou 1.LF UK kde spoluzaložil Laboratoř neuropsychologie. Rovněž dlouhodobě působí v Kognitivním centru Neurologické kliniky 2.LF UK, kde pracuje jako supervidující neuropsycholog. Ve svém výzkumu se zabývá zejména neurodegenerativními onemocněními a jejich časnými klinickými projevy s důrazem na kognitivní funkce a neuropsychiatrické symptomy. Kromě výzkumné činnosti pracuje jako klinický psycholog se zaměřením na psychologickou diagnostiku. Je členem správní rady společnosti Fokus Praha, zabývající se péčí o pacienty s duševními onemocněními.
prof. JUDr. Radim Polčák, Ph.D. se zabývá se převážně právem informačních technologií a právní teorií. Je zakládajícím členem Evropského právního institutu (ELI) a Evropské akademie práva a ICT. Je národním expertem za ČR v organizaci Globální partnerství pro umělou inteligenci (GPAI), členem Legislativní rady vlády ČR, členem Českého digitálního týmu (poradní sbor místopředsedy vlády pro digitalizaci) a členem Rozkladové komise NÚKIB.
prof. Ing. Bohuslav Přikryl, Ph.D v letech 2012–2020 vykonával funkci rektora-velitele Univerzity obrany v Brně. V předcházejícím období zastával mnohovýznamných akademických pozic. Souběžně působil v řadě vědeckých rad, odborných komisí nebo výborů. V rámci služby v Ozbrojených silách ČR dosáhl hodnosti brigádního generála.
Mgr. Jakub Sedláček, Ph.D. je odborný asistent na Studiích nových médií FF UK a doktor sociologie, který se dlouhodobě zabývá big social data, influencery a generativní umělou inteligencí. V předmětu "AI v kreativním procesu" například prakticky seznamuje studenty s tím, kam za poslední dva roky došla manipulace obrázků, videa, hudby a hlasu pomocí umělé inteligence. Na datech ze sociálních sítí potom zkoumá společenskou roli celebrity a možnosti využití big data v sociologii. Mimo akademii působil v hudebním průmyslu a reklamních agenturách.
Mgr. Josef Šlerka, Ph.D. je český sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí. Vystudoval Estetiku a Informační vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Profesionálně působil jako vedoucí výzkumu a vývoje ve společnosti Ataxo a později v Socialbakers. Od srpna 2017 do dubna 2021 byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a stále působí jako pedagog na Karlově univerzitě jako vedoucí Studia nových médií. V roce 2014 byl zvolen Osobností roku v rámci cen Křišťálová Lupa. Systematicky se věnuje problematice dezinformací a konspiračních teorií.
Ing. Aleš Špidla vystudoval technickou kybernetiku. Jako ředitel odboru kybernetické bezpečnosti na MV ČR koncipoval strategii kybernetické bezpečnosti České republiky a podílel se na tvorbě zákona o kybernetické bezpečnosti. Pracoval jako vedoucí či ředitel odborů bezpečnosti či řízení rizik v řadě státních i komerčních organizací. Do roku 2022 byl prezidentem Českého institutu manažerů informační bezpečnosti. Je garantem a pedagogem MBA studijního programu „Management a kybernetická bezpečnost“ a spolugarantem a pedagogem LL.M programu „Ochrana informací“ na Vysoké škole CEVRO Institut. Intenzivně se věnuje evangelizaci problematiky kybernetické a informační bezpečnosti ve všech jejích aspektech. Přednáší na konferencích, vystupuje v médiích, publikuje články s touto tématikou.
Mgr. Jan Tyl, MBA je výzkumník, podnikatel a propagátor umělé inteligence a oceněný tvůrce digitálních lidí poháněných umělou inteligencí. Ve své práci často usiluje o to, aby AI byla přístupnější a srozumitelnější široké veřejnosti. V roce 2018 Jan v oboru založil Alpha Industries. Jen o rok později, v roce 2019, společnost vyhrála AI Awards za nejlepší nápad v oblasti umělé inteligence za projekt Digital Philosopher , který přivádí slavné filozofy zpět k životu pomocí AI, včetně slavného hrdiny sametové revoluce Václava Havla. Později následoval Digital Writer a Digital Writer 2.0, spolupracující s významnými českými spisovateli. Pro Českou televizi vytvořil digitálního člověka pro volební Superdebatu 2021, která kladla politikům neobvyklé otázky. Jan také vytvořil řadu dalších řešení na bázi AI, jmenovitě detektor emocí, detektor urážek, DigiGoethe a DigiHavel.
prof. Ing. Ivan Zelinka, Ph.D. specializací jsou algoritmy umělé inteligence a kybernetická bezpečnost. Je členem British Computer Society v pozici Chartered IT Professional (CITP), společnosti IEEE – Computer Intelligent System a několika programových výborů mezinárodních konferencí. Je šéfredaktorem knižní edice „Emergence, Complexity and Computation“ nakladatelství Springer.
Jsme česká technologická společnost. Již 30 let vyvíjíme profesionální nástroje, které pomáhají najít, pochopit a využít informace k podpoře rozhodování. Umělá inteligence je jedním z nástrojů, který manažerům pomáhá činit správná rozhodnutí. Tuto konferenci vnímáme jako příležitost hovořit o přínosech umělé inteligence i souvisejících rizicích. Naším cílem je zhodnotit využitelnost umělé inteligence nejen z pohledu konkurenceschopnosti jednotlivého podniku, ale i diskutovat o dopadech AI na konkurenceschopnosti ekonomiky a bezpečnost státu.