Umělá inteligence (AI) je dnes jedním z hlavních témat, které vyvolává řadu očekávání i obav. Hlavní diskuse se vedou o využívání umělé inteligence v oblastech, kde bude podporovat či nahrazovat rozhodování člověka. Je s tím spojeno mnoho otázek technologických, byznysových, legislativních ale i ryze lidských:
08:00 - 09:00
Registrace
09:15 - 09:45
Jak AI technologie pomáhají automatizovat továrnu na “výrobu” milionů úvěrů měsíčně
Lubomír Hanusek, manažer skupiny pro výzkum a vývoj v oblasti rizik, Home Credit International a.s.
R&D aktivity ve společnosti Home Credit pomáhající zpracovat měsíčně 5mil úvěrů, každý z nich do 40 sekund.
09:45 - 10:10
Strojové učení
Jan Romportl, Chief Data Scientist, O2 Czech Republic
Co je strojové učení, vztah mezi strojovým učením a AI, praktické zkušenosti, přínosy a limitující faktory. Role člověka ve strojovém učení.
10:10 - 10:40
Meta-poznávání a sociální poznávání
Jerald D. Kralik, Profesor, Korea Advanced Institute of Science and Technology
Proč se brzy stanou moduly meta-poznávání a sociálního poznávání jednou z klíčových komponent AI. (V angl. jazyce)
10:40 - 11:10
Etika a vědomí strojů
Paul Bello, Cognitive Science Program Director, Office of Naval Research
Vztah mezi pozorností, sebeuvědoměním a samostatnou činností. Současný stav technologie AI a hlavní směry dalšího výzkumu. (V angl. jazyce)
11:10 - 11:40
Kávová přestávka
11:40 - 12:10
Dopolední panelová diskuse
Marek Havrda, Paul Bello, Jerald Kralik, Jan Romportl
Schopnosti AI dnes a zítra.
12:10 - 12:35
Microsoft AI - Dostupná umělá inteligence pro business a společnost
Dalibor Kačmář, šéf týmu pro rozvoj partnerského ekosystému, Microsoft ČR a SR
Umělá inteligence je realitou a prezentace ukáže, jak prakticky Microsoft přispívá k rozvoji reálných řešení. Představí nejen technologickou oblast, ale i jak se stavíme k řadě otázek etiky v oblasti AI.
12:35 - 13:00
Současné aplikace AI
Juraj Rosa, CEO, GoodAI Applied
Řešení potřeb různých odvětví pomocí technologií umělé inteligence nové generace.
13:00 - 13:20
Bohatství digitální revoluce
Pavel Kysilka, Zakladatel, 6D
Exponenciální symbióza. Na kterém hřišti umělá inteligence vítězí nad lidskou. Na jakém hřišti to vždy bude naopak. Jak obě mohou namísto soupeření spolupracovat a vítězit spolu. Jaké pracovní, vzdělávací a byznysové strategie jsou
vítěznými v digitalní epoše.
13:20 - 14:35
Buffet oběd
14:35 - 14:50
Vztah umělé a lidské inteligence
Martin Kvapilík, Ředitel kvality a IT, TOSHULIN
Jak nestvořit šelmu aneb vztah umělé a lidské inteligence z pohledu středověké filozofie.
14:50 - 15:20
Morální rozhodování
František Koukolík, Lékař, Neuropatolog, Thomayerova nemocnice v Praze
Morální rozhodování je rozhodování o dobru a zlu. Je kulturně univerzální a v nějaké podobě prostupuje všechny lidské činnosti. Řešení morálních dilemat lze sledovat v aktivitě neuronových sítí mozku podobně jako morální rozhodování
na základě víry. Morální rozhodování může být ovlivněno sociálními stereotypy i emocemi. Morální selhávání je kontinuum od každodenních drobností po válečné zločiny.
15:20 - 15:45
Právní aspekty AI
Radim Polčák, Vedoucí Ústavu práva a technologií, Masarykova univerzita
Aktuální úprava AI a chystané změny, hospodářská strategie EU v oblasti AI.
15:45 - 16:10
Jak to vidí Gartner
Jan Denemark, Senior Account Executive, Gartner
Jaká je předpověď akceptace různých AI technologií? V jakých oblastech bude mít AI největší vliv na rozhodování lidí?
16:10 - 16:40
Kávová přestávka
16:40 - 17:05
Národní strategie AI
Petr Očko, Náměstek ministryně MPO
Co obsahuje Národní strategie ČR pro AI a jak je možné se do ní zapojit.
17:05 - 17:15
Znalostní báze AI v ČR
Tomáš Vejlupek, prezident TOVEK
Kdo, kde a na čem v oblasti AI pracuje? Vizualizace výsledků mapování pracovišť zabývajících se umělou inteligencí v ČR.
17:15 - 18:00
Panelová diskuse: jak AI efektivně využít pro rozhodování?
Petr Očko, Jan Romportl, Juraj Rosa, Marek Havrda, Aleš Špidla, Tomáš Vejlupek, Richard Papík
Odpovědi na otázku „Má mozek ještě šanci“? Odpovědi na dotazy účastníků přes aplikaci Happenee. Odpovědi na dotazy moderátora v kontextu aktuálních událostí v oblasti AI.
18:00 - 19:00
Networking při číši vína
Paul Bello je ředitelem divize Interactive Systems v U.S. Naval Research Laboratory (NRL) a bývalým ředitelem programu Cognitive Science and AI u Office of Naval Research (ONR). Titul Ph.D. získal v roce 2005 v kognitivní vědě na Rensselaer Polytechnic Institute, kde jeho raná práce pomohla položit základy pro nyní rozkvétající se logický přístup k etice strojů. Ve společnosti ONR vedl Bello snahu o rozšíření financování a viditelnosti problémů týkajících se vývoje umělých morálních agentů a studiím lidského morálního poznání. Během své současné role v NRL Bello spoluřídí výzkumný program ARCADIA: ambiciózní snahu prozkoumat vztahy mezi pozorností, sebeuvědomím a působením, budováním attention-centric architecture.
Jan Denemark pomáhá klientům Gartner ve strategických iniciativách dnes spojených zejména s digitální transformací. Využití Artificial Intelligence je aktuálně důležitou součástí obchodní a IT strategie mnoha organizací napříč různými průmyslovými odvětvími. Jan Denemark se dlouhodobě pohybuje v oblasti IT služeb pro finanční instituce.
Lubomír Hanusek vystudoval magisterské a doktorské studium statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ve společnosti Home Credit International působí jako Group Risk Research & Development manager. 3 roky žil v Číně a Hong Kongu. Má rovněž praktické zkušenosti ze všech zemí skupiny (Rusko, Indonésie, Vietnam, Indie, USA, Kazachstán, Filipíny, Česko a Slovensko). Ve své předchozí práci byl data mining analytikem ve významné konzultační firmě. Svůj volný čas tráví převážně se svými čtyřmi dětmi a hrou na piano.
Marek Havrda je vzděláním ekonom a sociolog. Studoval na Univerzitě Karlově, Středoevropské univerzitě, Warwick Business School (Chevening Scholar), Johns Hopkins University (Fulbright Scholar) a Georgetown University. Působil v mezinárodní společnostech, think-tankcích a Evropské komisi, kde se mj. věnoval regulaci v oblasti informační společnosti a podpoře evidence-based policy making. V současné době podporuje praktické využití behaviorální ekonomie a evidence-based přístupů (mj. pro lepší vzdělávání, snížení korupce, prevenci závislostí či pro zlepšení vědecké spolupráce), pracuje na start-upu propojujícím behaviorální vědy a analýzu dat (neopas.com) a je poradcem GoodAI pro strategii a bezpečnost. Od roku 2014 je členem pracovní komise Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů regulace (Komise RIA).
Dalibor Kačmář vystudoval obor automatizační technika a řízení na Technické univerzitě v Ostravě. Zde a na Northwest Missouri State University pak získal ve stejném oboru doktorát. 12 let působil na řadě vysokých škol v České republice, USA a Finsku, kde se odborně věnoval informačním technologiím. Se společnostní Microsoft odborně spolupracoval od roku 1998 a později působil na různých technologických a manažerských pozicích. Věnoval se vývoji software, vedl cloudovou divizi v čase, kdy cloud začal dobývat byznys a dnes se oborně zabývá oblastní umělé inteligence. Jako manažer v současné době vede tým, jehož cílem je budovat v České republice a na Slovensku moderní partnerský ekosystém.
František Koukolík vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Je patologický anatom, odborně se zaměřil na neurodegenerativní choroby mozku a na vztah mezi mozkem a chováním. Od roku 1983 do r. 2013 byl primářem oddělení patologie Thomayerovy nemocnice v Praze. Napsal větší počet vědeckých prací a knih pro lékaře i veřejnost. Získal cenu Akademie věd za popularizaci vědy, Janssenovu cenu, cenu společnosti Mensa a Vondráčkovu cenu. Jeho jméno nese planetka 1997 RK. V r. 2018 byl jmenován rytířem Českého lékařského stavu.
Jerald Kralik je hostujícím profesorem na katedře bioinženýrství a mozkového inženýrství na jihokorejském Advanced Institute of Science and Technology (KAIST). Bakalářský titul získal v oboru zoologie na Michiganské státní univerzitě, doktorát pak v oboru psychologie a výpočetní neurovědy na Harvardské univerzitě. Postdoktorandské vzdělání v oboru neurověda ukončil v Duke University Medical Center, kde byl spoluautorem studie o povaze rozhraní propojujícího mozek s počítačem, ve které neurální záznamy mozků opic řídily robotickou ruku. Poté absolvoval postdoktorandské studium v Národním institutu duševního zdraví USA (NIMH), kde získal vědeckou cenu NIMH za výzkum neurofyziologie prefrontální mozkové kůry. Před svým působením v KAIST byl asistujícím profesorem na Dartmouth College. Ve výzkumu se zaměřuje na evoluční, kognitivní, sociální a výpočetní neurovědu, na kognitivní architekturu, umělou inteligenci a mozkové inženýrství se zaměřením na metapoznání, sociální poznání a rozhodování.
Martin Kvapilík vystudoval technickou kybernetiku na FE VUT v Brně a teologii v oboru křesťanské výchovy na CMTF UP Olomouc. K jeho zájmovým tématům na těchto školách patřily umělá inteligence, kvalitativní popisy systémů a problém duše-tělo. Je ředitelem kvality a IT ve strojírenské firmě TOSHULIN, a.s. a ředitelem IT v TOS KUŘIM – OS, a.s. Je otcem dvou synů a dvou dcer.
Pavel Kysilka je absolventem Vysoké školy ekonomické. V letech 1986–1990 pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV, 1990–1991 jako hlavní poradce ministra pro ekonomickou politiku. V 90. letech zastával pozici viceguvernéra a výkonného guvernéra České národní banky. Byl odpovědný za přípravu a realizaci rozdělení československé měny a zavedení české koruny. V letech 1994-1997 působil jako expert Mezinárodního měnového fondu a podílel se na zavedení národních měn v řadě východoevropských zemí. V 90. letech působil jako prezident České společnosti ekonomické. V roce 2000 začal pracovat pro Českou spořitelnu jako hlavní ekonom, v roce 2004 byl zvolen členem představenstva a od 1. ledna 2011 vykonával pět let funkci generálního ředitele a předsedy představenstva. Třikrát - v r. 2011, 2012 a 2013 - byl vyhlášen Bankéřem roku. Je zakladatelem a předsedou správní rady 6D, která firmám poskytuje strategické a transformační poradenství, projekty a školení. Je také prezidentem festivalu Smetanova Litomyšl, členem správních rad VŠE, Masarykovy Univerzity, University Palackého v Olomouci, Nadace Leoše Janáčka, Bohemian Heritage Fund, Českoizraelské smíšené obchodní komory a dozorčích rad Dobrého anděla a Aspen Institute Central Europe.
Miroslav Nečas se dlouhodobě věnuje problematice využití informačních technologií pro podporu rozhodování v oblasti bezpečnosti státu i v podnikové sféře. Zabývá se návrhem nových řešení a jejich uváděním do praxe. V minulosti to byly například Hlasové analýzy pro kontaktní centra. V roce 2008 získal doktorát ze systémového inženýrství se zaměřením na znalostní systémy a umělou inteligenci. Je členem rady ředitelů České pobočky AFCEA, kde působí v pracovních skupinách PS05 Kybernetická bezpečnost a PS07 Inteligence.
Petr Očko vystudoval informační management a evropskou integraci na VŠE v Praze a dále absolvoval Ph.D. studium v informační ekonomiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Začínal v úspěšném technologickém startupu a pak působil v různých expertních pozicích na MF ČR. V roce 2006 byl vládou pověřen funkcí národního koordinátora zavedení eura. V letech 2007 – 2009 působil jako koordinátor projektů EU ve společnosti Telefónica O2. Do státní správy se vrátil v roce 2009 na pozici vrchního ředitele pro oblast rozpočtu a fondů EU na ministerstvu dopravy a od srpna 2010 pak působil jako sekční ředitel pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje na MPO, kde měl na starosti zejména řízení klíčových programů na podporu průmyslového výzkumu a vývoje, inovací a podnikání. V letech 2012-2013 měl jako pověřený generální ředitel na starosti také stabilizaci a rozvoj agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Od roku 2015 vedl na MPO odbor finančních nástrojů a řízení projektů a připravoval projekty v oblasti alternativních možností financování rozvoje podnikání. V březnu 2016 byl jmenován předsedou Technologické agentury ČR a v jejím čele úspěšně napomáhal rozvinout podporu aplikovaného výzkumu v oblastech klíčových pro ČR, včetně tzv. Průmyslu 4.0 a dalších významných trendů. Od července 2018 je náměstkem na MPO zodpovědným za zcela novou sekci digitalizace a inovací a věří, že ČR může v blízké době patřit v mnoha oblastech mezi inovační lídry.
Studoval obor Vědecké informace a knihovnictví na Univerzitě Karlově. Pracovní zkušenosti má jako informační specialista se zaměřením na rešeršní služby, knihovník nebo vysokoškolský učitel. V letech 2002 až 2012 vedl Ústav informačních studií a knihovnictví na Univerzitě Karlově. V současnosti působí na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě a v oddělení vědeckých informací Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví.
Radim Polčák jako host pravidelně přednáší na právnických fakultách a justičních vzdělávacích institucích v Evropě, USA a Austrálii; zabývá se převážně právní teorií, právem informačních technologií a energetickým právem; založil stálou mezinárodní konferenci Cyberspace, stálou národní konferenci České právo a informační technologie, odborné časopisy Masaryk University Journal of Law and Technology a Revue pro právo a technologie a vede pozorovatelské delegace ÚPT PrF MU při UNCITRAL a UNODC; je rozhodcem tribunálu pro doménová jména .eu a .cz při RS HKAK, zakládajícím členem European Academy of Law and ICT, zakládajícím členem European Law Institute a členem odborných orgánů vědeckých a akademických společností v Evropě a Austrálii; je členem Komise pro správní právo Legislativní rady vlády a Výboru pro základní práva a předcházení diskriminaci Rady vlády pro lidská práva; v letech 2017 a 2018 působil jako zvláštní poradce Evropské komise pro robotiku a ochranu dat.
Jan Romportl je Chief Data Scientist v O2 Czech Republic. Do roku 2015 působil na Západočeské univerzitě v Plzni, kde vedl oddělení Interakce člověka a stroje ve Výzkumném centru nových technologií, věnoval se aplikovanému výzkumu umělé inteligence na Katedře kybernetiky Fakulty aplikovaných věd a vyučoval filozofii umělé inteligence na Fakultě filozofické. Od roku 2015 buduje v O2 analytický tým intenzivně zaměřený na využívání a rozvoj pokročilého strojového učení v oblasti telekomunikačních dat. Kromě nedávného půlročního výletu do tech-startupového prostředí coby Chief Science Officer v AI Startup Incubatoru se nyní věnuje i výzkumu bezpečnosti umělé inteligence. Dále výzkumně spolupracuje s Centrem teoretických studií Univerzity Karlovy, s Národním ústavem duševního zdraví a s českým spolkem hnutí Effective Altruism. Organizuje také AI Safety Meetup v Praze.
Juraj Rosa spolupracuje s lídry v různých odvětvích na řešení jejich potřeb pomocí technologií umělé inteligence nové generace. Při této práci, při které spojuje zájem o design a technologii, vede silný, výkonný a zkušený tým, a zároveň dohlíží na kvalitu poskytovaných služeb.
Ing. Aleš Špidla vystudoval technickou kybernetiku, V roce 2011 jako ředitel odboru kybernetické bezpečnosti na ministerstvu vnitra ČR koncipoval strategii kybernetické bezpečnosti České republiky a zapojil se do diskusí nad věcným záměrem a potom i samotným zákonem o kybernetické bezpečnosti. Dále pracoval jako vedoucí sekce informatiky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, ředitel odboru bezpečnostních politik ministerstva práce a sociálních věcí, manažer oddělení řízení rizik ve společnost Price Waterhouse Coopers, poté ve státním podniku CENDIS, s.p. jako specialista pro kybernetickou bezpečnost a ve státním podniku NAKIT, s.p. jako vedoucí oddělení v sekci bezpečnosti. V současné době pracuje jako manažer kybernetické bezpečnosti na Generálním finančním ředitelství. Je prezidentem Českého institutu manažerů informační bezpečnosti, garantem a pedagogem MBA studijního programu „Management a kybernetická bezpečnost“ a spolugarantem a pedagogem LL.M programu „Ochrana informací“ na Vysoké škole CEVRO Institut. Intenzivně se věnuje evangelizaci problematiky kybernetické a informační bezpečnosti ve všech jejích aspektech. Přednáší na konferencích, vystupuje v médiích, publikuje články s touto tématikou.
Tomáš Vejlupek vystudoval ČVUT Praha, Fakultu elektrotechnickou, kde promoval v roce 1983. První zkušenosti s hi-tech informačními systémy získával v oblasti řízení letového provozu a počítačové podpory výcviku pilotů. V roce 1993 založil se dvěma dalšími společníky firmu TOVEK. Jeho profesní zálibou, tak jako předmětem činnosti TOVEK, jsou systémy umožňující získávat z velkého množství různorodých dat znalosti k podpoře rozhodování a kreativity. Své vize vyjádřené firemním heslem najít, pochopit, využít informace uvádí Tomáš systematicky v realitu díky šikovnému týmu svých lidí v podobě softwarové platformy TOVEK. Tomáš se dívá stále dopředu a o dalším vývoji platformy má jasnou představu ve využití umělé inteligence a ve spolupráci s firmami, které mají na tomto poli ty nejvyšší ambice.
Jsme česká technologická společnost. Již 25 let vyvíjíme profesionální nástroje, které pomáhají najít, pochopit a využít informace k podpoře rozhodování. Umělá inteligence má potenciál stát se v budoucnu jedním z nástrojů, který bude manažerům pomáhat činit správná rozhodnutí. Tuto konferenci vnímáme jako příležitost konfrontovat na jednom místě zastánce i odpůrce umělé inteligence. Naším cílem je zhodnotit využitelnost umělé inteligence z pohledu manažera, který je zodpovědný za ekonomické výsledky a dlouhodobou konkurenceschopnost podniku, v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.
Společnost GoodAI se zabývá výzkumem a vývojem umělé inteligence. Byla založena jejím nynějším generálním ředitelem Markem Rosou v lednu 2014. Mezinárodní tým 20 výzkumníků a inženýrů sídlí v Praze v České
Republice. Cílem společnosti je vývoj všeobecné umělé inteligence – tak rychle jak jen to jde – aby pomohla lidstvu k porozumění vesmíru.
Zatímco GoodAI se zaměřuje na základní výzkum umělé inteligence na lidské úrovni, sesterská firma GoodAI Applied využívá řešení umělé inteligence k maximalizaci obchodního úspěchu pro společnosti a organizace
z širokého okruhu odvětví.
Don Giovanni Hotel Prague ****
Vinohradská 157a, Praha 2
přejít na web